Půdní sucho, ceny, nové technologie i výsledky z pole. Co stojí za pozornost?
Zemědělské novinky z posledních týdnů přinášejí témata, která se přímo dotýkají každodenní práce v zemědělství. Půdní sucho znovu komplikuje zakládání ozimů, ceny zemědělské produkce zůstávají pod tlakem a Evropská unie hledá cestu k rychlejšímu zavádění zemědělských inovací a nových technologií.
Pozornost si zaslouží také výsledky letošního polního pokusu s ROOTFiX v Kroměříži, kde byl zaznamenán výrazný rozdíl v napadení rzí. Stále širší využití získává také AI v zemědělství, například při předpovědi výskytu a intenzity houbových chorob.
Půdní sucho zůstává rizikem pro zakládání ozimů
Po přechodném zlepšení se podle aktuální prognózy InterSucha očekává opětovné rozšiřování půdního sucha v Česku. V desetidenním horizontu se může mírné až výrazné půdní sucho vyskytovat až na 50 % území České republiky. Přibližně pětina území může mít relativní nasycení půdy pod 10 %.
Pro zemědělce je situace aktuální především kvůli zakládání ozimů. Právě v tomto období může být rozdíl mezi dobře a špatně připraveným pozemkem zásadní pro počáteční vývoj ozimého porostu.
Celkový stav půdní vláhy navíc nemusí přesně odpovídat podmínkám v seťovém horizontu. Na jednotlivých pozemcích se může situace výrazně lišit podle půdního typu, předplodiny, způsobu zpracování půdy nebo množství srážek, které konkrétní pozemek v posledních dnech dostal.
Před setím proto dává smysl kontrolovat skutečnou vlhkost půdy přímo v místě, kam bude osivo ukládáno. Cílem je dostat osivo do dostatečně vlhké vrstvy a zároveň omezit další ztráty vody při přípravě půdy.
Sucho se navíc nemusí projevit pouze samotným vzcházením. Nízká půdní vlhkost může ovlivnit také počáteční rozvoj kořenového systému ozimů a spolehlivost účinku některých preemergentních herbicidů.
EU chce dostat zemědělské inovace rychleji do praxe
Evropská komise představila rámce AgRI 2040 a Food 2040, jejichž cílem je propojit zemědělský a potravinářský výzkum s praktickým testováním a následným zaváděním nových zemědělských inovací a technologií.
Mezi hlavní oblasti patří odolné plodiny, hospodaření s vodou, udržitelná ochrana rostlin, digitalizace, umělá inteligence a robotika. Důležitou součástí je přitom nejen samotný výzkum, ale také jeho převedení do podmínek, ve kterých budou nové zemědělské technologie skutečně využívány.
Právě tento přístup může být důležitý pro budoucnost moderního zemědělství. Výsledek z laboratoře totiž ještě automaticky neznamená praktický přínos na poli. V reálných podmínkách do výsledku vstupuje počasí, půda, odrůda, technologie pěstování i konkrétní průběh vegetace.
Větší důraz na polní demonstrace a testování zemědělských technologií v reálných podmínkách proto může znamenat větší prostor pro spolupráci výzkumných institucí, zemědělských podniků a technologických firem.
Téma bude aktuální i v dalších týdnech. Další konkretizace evropských priorit se očekává v souvislosti s konferencí AgRI 2040, která se uskuteční 24.–25. září.
ROOTFiX ukázal rozdíl v napadení rzí
Zajímavý výsledek přinesl také letošní polní pokus ZVÚ Kroměříž s ozimou pšenicí. U varianty ošetřené ROOTFiX v dávce 4 l/t osiva byl při hodnocení 23. června zaznamenán výrazně nižší index napadení rzí na horních listech.
U kontrolní varianty dosáhl kombinovaný index napadení 18,29 %, zatímco u varianty ROOTFiX pouze 0,74 %. Rozdíl byl patrný především na praporcovém listu a listu F1, tedy na horních listech, které mají pro tvorbu výnosu významnou roli.
Výsledek je zajímavý především z pohledu celkové kondice porostu. ROOTFiX je rostlinný biostimulant určený k ošetření osiva, jehož úlohou je podpora kořenového systému, dostupnosti živin a vitality rostlin. Nejde o fungicid a nenahrazuje fungicidní ochranu.
Výrazný rozdíl v letošním pokusu proto nelze interpretovat jako prokázanou fungicidní účinnost. Hodnocení rzí bylo provedeno v jednom pokusu a zpráva pro tento index neuvádí statistický test.
Z agronomického pohledu je ale výsledek zajímavým podnětem pro další ověřování. Právě schopnost rostliny reagovat na kombinaci infekčního a abiotického stresu souvisí s celkovou vitalitou porostu a je jedním z důvodů, proč se u mikrobiálních biostimulantů stále více diskutuje také koncept biologického primingu neboli určité „obranné pohotovosti“ rostliny.
Ceny zemědělské produkce zůstávají pod tlakem
Ekonomická stránka zemědělství zůstává dalším důležitým tématem. Podle Eurostatu ceny zemědělské produkce v EU ve druhém čtvrtletí meziročně klesly o 5,8 %, zatímco ceny vstupů vzrostly o 4,7 %.
U obilovin byl meziroční pokles cen 5,6 %. Na druhé straně některé významné zemědělské vstupy zdražovaly. Ceny hnojiv a půdních pomocných látek vzrostly o 13,4 % a ceny energií dokonce o 22 %.
Pro zemědělské podniky se tím ještě více dostává do popředí otázka návratnosti zemědělských vstupů, zásahů a investic. Při klesající ceně produkce totiž nestačí sledovat pouze to, zda určitá technologie nebo vstup dokáže zvýšit výnos. Rozhodující je, zda hodnota tohoto přínosu převýší náklady.
To se týká například výživy, ochrany rostlin, biostimulace nebo investic do zemědělských technologií. U každého zásahu je proto důležité znát nejen jeho cenu na hektar, ale také podmínky, za kterých lze očekávat ekonomicky zajímavý výsledek.
Význam bude mít také práce s vlastními daty. Výnosy, náklady na hektar, ceny zemědělských komodit nebo výsledky kontrolních ploch mohou zemědělci pomoci lépe vyhodnotit, které zásahy se v konkrétním podniku skutečně vyplatí.
AI v zemědělství pomáhá předpovídat houbové choroby
AI v zemědělství se stále více dostává také do ochrany rostlin. Nová studie zaměřená na mrkev, salát a cibuli se zabývala možnostmi předpovědi výskytu a intenzity houbových chorob.
Výsledky ukázaly, že neexistuje jeden univerzálně nejlepší algoritmus, který by fungoval stejně dobře ve všech situacích. Úspěšnější byly přístupy, které dokázaly kombinovat více typů dat.
Vedle meteorologických údajů a fytosanitárních pozorování se využívaly také biologicky odvozené ukazatele, například délka ovlhčení listů. Právě kombinace těchto informací může pomoci lépe odhadnout, kdy jsou podmínky vhodné pro rozvoj konkrétního patogenu.
Pro zemědělskou praxi je přitom důležitá ještě jedna věc. Model vytvořený pro jednu plodinu a konkrétní podmínky nemusí automaticky fungovat jinde. Před praktickým nasazením je proto nutná lokální kalibrace podle plodiny, patogenu a podmínek daného regionu.
AI v zemědělství tak nemusí znamenat pouze automatizované rozhodování. Její potenciál spočívá především ve schopnosti zpracovat velké množství dat a pomoci agronomovi lépe načasovat monitoring nebo ochranný zásah.
