Co se právě děje v zemědělství?
Přinášíme Vám zemědělské novinky za posledních 14 dní. Sledujeme vývoj počasí, sklizně, komoditních trhů i nové technologie, které mohou ovlivnit každodenní rozhodování zemědělců.
Tentokrát se podíváme na sucho v Česku, výhled evropské kukuřice, ceny pšenice, průběh sklizně 2026 a využití umělé inteligence v zemědělství.
Sucho zůstává problémem, ale zatím hlavně regionálním
Situace s vodou zůstává v některých částech Česka napjatá, zatím ale nejde o plošný problém. K 25. srpnu byl nedostatek vody vyhlášen v souvislosti s Otavou v Plzeňském kraji. Situace se však může mezi jednotlivými regiony výrazně lišit.
Pro zemědělské podniky je proto důležité sledovat především stav vody v konkrétním povodí a případná rozhodnutí vodoprávních úřadů. To je důležité zejména pro podniky, které využívají závlahy nebo vlastní odběry vody.
Při pokračujícím suchém počasí se navíc může situace rychle měnit. Vedle aktuálního stavu vodních toků proto dává smysl sledovat také další vývoj počasí a půdní vláhy.
Výhled evropské kukuřice se dál zhoršuje
Jedním z největších témat posledních týdnů je vývoj evropské sklizně kukuřice. Opakované vlny veder, nedostatek srážek a nízká půdní vlhkost výrazně zasahují některé významné pěstitelské oblasti ve střední a jihovýchodní Evropě.
Evropská komise nyní očekává sklizeň kukuřice v EU na úrovni 50,1 milionu tun, což je přibližně o pětinu méně než nedávný průměr a zároveň jedna z nejslabších úrovní za poslední dvě desetiletí. Výrazně zasažené jsou především Maďarsko a Rumunsko, kde vysoké teploty a nedostatek vody snižují očekávané výnosy.
Situace může mít dopad také na evropský obchod s kukuřicí. Maďarsko, které patří mezi tradiční exportéry, letos podle aktuálních očekávání může potřebovat kukuřici dovážet. V Rumunsku se zase výrazně zmenšuje množství kukuřice, které bude možné nabídnout na export.
Pro zemědělce to znamená především větší nejistotu ohledně výnosů a dostupnosti kukuřice a krmiv. Vývoj počasí bude zároveň důležitý pro další odhady produkce. Současná čísla proto stále představují prognózu a skutečný výsledek ukáže až sklizeň.
Pšenice reaguje na problémy v Černém moři
Na světový trh s pšenicí dál působí problémy s exportem z oblasti Černého moře. Rusko kvůli narušení obchodních tras přesouvá část vývozu směrem k baltským přístavům. Přístavy v oblasti Černého a Azovského moře přitom v předchozí sezoně zajišťovaly přibližně 90 % ruského námořního exportu obilí.
Komplikace se týkají také ukrajinského exportu. Alternativní trasy přes Dunaj jsou pod větším tlakem a počet lodí čekajících na průjezd Sulinským kanálem se na konci srpna zvýšil přibližně na 80 plavidel.
Napětí v dodavatelských řetězcích se promítá také do cen. Poptávka některých odběratelů se přesouvá k alternativním dodavatelům mimo černomořský region a ceny pšenice na světových trzích výrazně vzrostly.
Pro české pěstitele může napjatější situace znamenat lepší vyjednávací pozici při prodeji pšenice. Současně je ale potřeba počítat s tím, že ceny jsou silně ovlivněny geopolitickou situací a mohou se rychle změnit. Při rozhodování o prodeji proto dává smysl sledovat nejen burzovní ceny, ale také lokální výkupní ceny a bázi.
Sklizeň 2026 v Česku je u konce
Letošní sklizeň obilovin a řepky v Česku probíhala výrazně rychleji než v předchozím roce. Podle posledního žňového zpravodajství Ministerstva zemědělství bylo k 16. srpnu sklizeno 99,55 % ploch obilnin a 99,81 % ploch řepky. MZe zároveň uvedlo, že šlo o poslední celorepublikové hlášení o postupu sklizně základních obilnin a řepky v roce 2026.
U sledovaných obilovin dosahoval průměrný hektarový výnos 5,39 t/ha a sklizená produkce činila přibližně 6,32 milionu tun. U řepky dosáhl průměrný výnos 2,52 t/ha a produkce přibližně 772 tisíc tun. Rychlý průběh letošních žní podtrhuje i skutečnost, že k polovině srpna zbývalo sklidit už jen přibližně 5 300 hektarů obilnin a 570 hektarů řepky. Vysoké teploty a převážně slunečné počasí tak umožnily zemědělcům sklizeň výrazně urychlit.
Výsledky letošní sklizně budou důležité také pro další vývoj domácího trhu s obilovinami a olejninami. Vedle celkového objemu produkce bude rozhodovat také kvalita sklizeného zrna a situace na evropských a světových trzích.
Umělá inteligence se dostává do monitoringu zemědělství
Umělá inteligence v zemědělství už není pouze tématem výzkumu. Technologie se postupně dostávají také do praktického využití při práci s daty o zemědělské půdě a porostech.
Google na konci srpna představil zemědělské AI modely, které dokážou ze satelitních dat získávat informace například o hranicích polí, pěstovaných plodinách nebo zemědělských událostech. Modely byly původně vyvíjeny s využitím dat z Indie a nyní se jejich využití rozšiřuje i do dalších zemí a platforem.
Technologie mají potenciál zpřesnit způsob, jakým se získávají a zpracovávají zemědělská data. V budoucnu mohou pomáhat například s monitoringem porostů, odhady výnosů, sledováním osevních ploch nebo řízením závlah.
Pro zemědělství je přitom důležité především propojení AI se satelitními daty. Díky tomu lze získávat informace o velkém množství polí bez nutnosti jejich manuálního mapování. Právě dostupnější a přesnější data mohou v dalších letech výrazně ovlivnit rozhodování na úrovni jednotlivých podniků i celého agrárního trhu.
Co sledovat dál?
Vývoj počasí, stav evropské kukuřice a situace na trhu s pšenicí budou patřit mezi hlavní témata i v dalších týdnech. Pro české zemědělce bude zároveň důležité sledovat výsledky letošní sklizně a jejich dopad na domácí trh.
Do popředí se postupně dostávají také nové technologie. Umělá inteligence, satelitní data a přesnější monitoring porostů mohou být v dalších letech stále významnější součástí moderního zemědělství.
